Vládci peřejí - Kanoistický oddíl VŠTJ Ekonom Praha

Zatímco se většina vládců peřejí vydala na sever, sešli se dvě deblovky a dva singlíři a zamířili společně na jih…

Poněkud ve stínu MS v hokeji vyvrcholila jarní část oddílové vodácké sezóny Mistrovstvím Trnávky v plavbě, lovbě, visbě a krysbě. A pochopitelně pověst strašlivě pověstného kanálu si rovněž zaslouží přiživit, inu :-)

Aneb jak se topí ještěrky...

...a jak se z ještěrek stávají mloci :-)

***Galerie***

Zdá se, že tradiční jarní výlet na Salzu je oblíbenou inspirací začínajících borek*, takže Vám velmi rád doporučím přečtení článku očima Martiny na webu www.kovarovakobyla.cz :-)

Sedíme si tak jednou v síti, ne že by se nepilo, a najednou Pavel, že ať s ním jdu na Korsiku. Záhy se objeví Petr se stejným návrhem. Jak to asi mohlo dopadnout?

Nebyla voda, nebyla tělocvična v Desné, ale díky bandě Přípotočních v tělocvičně v Rokytnici a díky sudu se Velikonoce opět vydařily, jak se patří :-) Co chybělo na vodě, to se poctivě dohnalo na večírcích, ba mnohem víc...

Čistý adrenalin, spousta vody a trocha krve, prostě konečně se z víkendu vracíme pořádně vypádlovaní. Hladiny severních řek olizovaly vyšší políčka vodočtů a o zábavu nebyla nouze, takže každopádně super víkend.

Titulek by mohl leckoho zmást, protože Honza S. je ženatý a já zadaný. Oba jsme ale zkrotili každý svoji Vydru a vyrazili jsme na zamrzlou Sázavu na singla (angl. singl – jednotlivý, jediný, samotný... ale též nezadaný).

Kdyz vasi plastovi milacci uz jsou nekde zazimovani, my se na druhe strane sveta pereme za cest a slavu Vladcu pereji. Ale pekne poporade….

Člověk je tvor od přírody líný, někdy dokonce tak líný, že je líný být líný. Tak nějak jsme se objevili na brigádě na Vagóně, kterou jsme si ještě cestou okořenili sjezdem Kamenice. Každopádně bylo veselo...

aneb už tu byl zase Botič. Miliardy přátelských bakterií, hromada vodáků, roura, smrad a světlo na konci tunelu, vše na svém místě. Jen ty hromady PET-flašek už nejsou to, co bývaly... ***galerie***

Je pánská jízda nejlepší? Smí kuchař luxusní restaurace jíst v mekáči? Dá se na kanoi jezdit WW? Co na to vopice? A Peter Csonka? Je Pablo bezchlupáč? Co zbyde přes noc z Napoleona? Může ve Vltavě dojít voda?

Bohužel si z Čerťáků pamatuji dost (ba příliš), takže o této vynikající akci mohu podat stručné svědectví. Nicméně už tu máme zápis na Francescově blogu i povedený soupis zraněných ze Škvíry na Hydromagu. ***Galerie***

Hic sunt leones et Pelophylax esculentus, aneb Terra incognita druhého týdne. Vzhledem k nižšímu počtu svědků se zde otevřel prostor pro mnohé spekulace, jimž je třeba učinit přítrž, a to zveřejněním pravdy jediné a oficiální :-)

Ach sladká Francie, jediná, jedinečná, neopakovatelná a právě proto ta, kam se vždy rádi vrátíme. Přivinout se k lahvím vín a do dna vychutnat krásu místního podnebí i řek...

Inu, za humny se jednou za rok konají závody a Vládce v kanálu by na prstech jedné ruky spočítal, a to by ještě zbyly čtyři prsty nevyužité. Bylo to moc pěkné, roztomilé a veselé :-) Tak jen čtěte, snad příště dorazíte.

Aneb jak jsem si krásně zajezdil, zalítal, zachlastal a za...... :-) Žádný strom neroste do nebe a jednou to přijít muselo. Každopádně to byl super víkend, tak snad na příští závody pojede Vládců víc. ***Galerie***

Pověstmi opředená Trnávka opět nezklamala. Každý ostatně ví, že žere lidi. I s loděma. I s pádlama. Chcete zažít boj o život? Zápolit o centimetry? Vidět Soukalíka eskymovat? Pak se musíte osmělit a Trnávce se postavit čelem.

Moudří už vědí a ostatním dáváme na vědomí…, prostě jsme zvedli kotvy, zanechali vás věrné kamarády s pádlem dvojlistým a i ty klečící prosící svému osudu a odfrčeli jsme na druhou stranu naší modré planety, na Nový Zéland.

České Vrbné aneb můj první zájezd

NÁKLON, CO ZASE HLEDÁŠ, RUM– tato 3 hesla provázela celý víkend.